Zobrazení: 8607

Europe: Destined for Conflict? (Evropa: předurčená ke konfliktu?) byl titul referátu, který přednesl George Friedman, americký analytik a zakladatel soukromé CIA Stratfor, v roce 2015 na Chicagském výboru zahraničních záležitostí. Přednostním zájmem, za který jsme po století vedli války – první, druhou i studenou – byl vztah mezi Německem a Ruskem, neboť jejich spojení představuje jedinou sílu, která by nás mohla ohrozit. A zajistit, aby se tak nestalo.

Zajistit, aby se tak nestalo, je červená nit, která se táhne i nový stoletím. Bez ní mu nelze porozumět.

Zobrazení: 6226

Nepamatuji si, že by kolem něčeho byl takový zmatek jako kolem epidemie Covid-19 a očkování proti němu. Čísla, informace, názory, opatření se mění často v průběhu hodin. To pro běžného konzumenta sdělovacích prostředků. Pro ty, kdo mají ve zvyku vyhledávat si vlastní zdroje, je svět ještě nepřehlednější. Z jedné strany jsou nemilosrdně tlačeni k povinnému pravidelnému očkování zcela bezpečnými vakcínami, z druhé jsou konfrontováni s Gatesovými chipy, žiletkami ve vakcínách, genetickým přeprogramováním a depopulací. Jedinými jistotami jsou rostoucí polarizace, mizící demokracie a astronomické zisky farmaceutických koncernů.

Alespoň některé informace si lze s trochou práce nezávisle ověřit. K tomu se nabízí například Our World In Data , který denně shromažďuje aktuální hodnoty z oficiálních zdrojů různých zemí podle data, země a širokého spektra kritérií a nabízí je ke stažení. Převedl jsem si je do své databáze, takže si mohu některé hypotézy ověřit sám.

Meritorní otázkou je přirozeně účinnost vakcín. Ale jak ji zjistit?

Zobrazení: 3753

V genetice je základním informačním prvkem gen. U kultur a národů lze vysledovat obdobný, i když ne tak uchopitelný prvek, nazývaný meme (mím). Jsou to jednoduché vzorce vnímání, myšlení, hodnocení, jednání, jejichž stopu lze v dané kultuře sledovat často po staletí, ba tisíciletí. Specifická memová skladba bývá podkladem kulturních stereotypů opisovaných například jako národní povaha.

Příkladem může být vzorec přimknutí se k mocným a péče o nadstandardní vztahy s nimi (zalíbit se) až do hořkého konce. Držet se Anglie a Francie jako klíšťata a nepustit je 1, formuluje národní program Milan Hodža v září 1938. Adolf Hitler společně s Emilem Háchou položili základ k novému evropskému životu českého národa, hlásá Emanuel Moravec v dubnu 1945. Hold a obdiv bratom a priateľom, vyřizuje Alexander Dubček na slavnostním zasedání ÚV KSSS v listopadu 1967. ČR dostojí svým závazkům jak vůči silám ISAF, tak afghánské vládě, ujišťuje Alexandr Vondra v červnu 2021.

Jako vždy, na špatné straně.

Zobrazení: 1465

Připoměla mi ho série pořadů Českého rozhlasu k 80. výročí jeho odsouzení, namátkou Před 80 lety byl k smrti odsouzen generál Eliáš, Premiér jde na smrt nebo Přináším rád tuto oběť pro svůj národ. Posluchači se dozvěděli, jak ho Reinhard Heydrich hned po svém nástupu v Praze 27. září 1941 nechal zatknout a soud (český protektorátní taktně vynecháno) ho odsoudil k trestu smrti, jak hrdinsky svůj osudu nesl a že byl jako jediný předseda vlády ze všech okupovaných zemí o devět měsíců později popraven.

Posluchači se dozvěděli dokonce i to, že celou dobu spolupracoval s domácím odbojem a také s exilovou vládou v Londýně. Právě za to ho přesně před 80 lety nacisti (!) odsoudili k trestu smrti.

Skleník české historiografie je neprodyšný. Pokud do něho tu a tam pronikne něco zvenčí, je to nejvýš z německých zdrojů. Jen z těch politicky korektních ovšem. Autentické Dokumentaci k vyhnání Sudetských Němců se vyhýbá na hony. Svědectví Pavla Sudoplatova, že Edvard Beneš i František Moravec byli agenty NKVD, odbyde jako fantasmagorii. Že tomu s Eliášem bylo jinak, že jeho zatčení bylo naopak důsledkem toho, že s londýnskou vládou odmítl dál spolupracovat, do skleníku ani po osmdesáti letech neproniklo.

Zobrazení: 4772
Od listopadu 2017 do března 2018 zaznamenala WHO v 70 zemích, které jí poskytují údaje, až 650 000 mrtvých na chřipku1. Podle německých zdrojů to byla nejsmrtelnější sezóna za posledních 30 let, podle australských od počátku záznamů. Média v té době referovala o Trumpově uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele, znovuzvolení Miloše Zemana, výbuchu v areálu chemičky Synthos, mistrovství světa v házené a o dopravní situaci. O chřipkovou pandemii zájem nebyl.

Za první měsíc, leden 2020, napočítal časopis Time v tištěných médiích téma koronavirus v 41 358 příspěvcích, z toho v 18 800 titulcích. Při epidemii Eboly o dva roky dříve to bylo 1788 příspěvků a 682 titulků. Od té doby vytlačil koronavirus nadlouho prakticky všechna ostatní témata. Každodenní hlavní zprávou se stal počet nově nakažených, počet mrtvých a lockdowns. Po lékařské stránce by mě epidemie neoslovila. Očividné manipulace v globálním měřítku ano.

Zobrazení: 1444
Tenhle text jsem původně psal pro jednu publikaci v roce 2012. V německé verzi ho mám jako Die Thayaregion již od roku 2018. V české verzi se mi letos hodil jako referát pro Festival národů Podyjí v Mikulově.

Dyje je symbolická řeka a oblast kolem ní, Vysočina, Jižní Morava, Waldviertel a Weinviertel, je příkladem historických proměn. Ze severu od Jihlavy přímo na jih přes Telč, Dačice a kolem Slavonic přitéká Moravská Dyje. Z rakouského jihu, ze Schweiggers v centru Waldviertelu přitéká přes Waidhofen/Bejdov Deutsch-Thaya/Německá (ne rakouská) Dyje. Pod hradem Raabs/Rakous, který dal Rakousku jeho české jméno, se slévají a jako jediná Dyje se v četných meandrech proplétá přes Znojmo a Laa/Lavu na východ k Břeclavi, někdy po rakouské, někdy po moravské straně, někdy tvoří hranici mezi nimi, až do Hohenau/Cáhnova, kde se vlévá do Moravy, řeky, která dala jméno Moravě.

Region Podyjí je jednou z nejstarších obydlených oblastí Evropy. Za tisíciletí se tu usadily a své stopy zanechaly desítky kmenů a národů. Její současnou tvář jí v minulém tisíciletí vtiskli Moravané, němečtí Rakušané, Češi, Židé, švýcarští novokřtěnci, Chorvaté. Na rozdíl od Čech tu nikdy neexistovala ostrá jazyková a národnostní hranice. Podyjí bylo středem plynulého přechodu mezi německy mluvící Vídní s její významnou českou menšinou a česky mluvícím Brnem s jeho významnou německou menšinou. Obce se zde lišily pouze různým podílem obou jazykových skupin. Bez regionu Podyjí by východní Rakousko vypadalo jinak a chyběla by mu řada významných osobností včetně dvou rakouských prezidentů.

  1. Novinář, který nechtěl být prezidentem
  2. Já a My
  • Jste zde:  
  • Titulní stránka